Mazárovci na horách

O tom, že jsme sportovně založená firma, už jistě víte z našich sociálních sítí. Ke komu se tato informace ještě nedonesla, má jedinečnou šanci zjistit to v našem článku!

 V Mazars nás baví všechny sportovní aktivity, ale jedna z nich vyčnívá nad ostatními. Lyžování. A právě proto jsme nemohli vynechat naši tradiční akci. Mazárovci se totiž každoročně vydávají na lyžovačku v Rakousku pod záštitou naší společnosti. Tento rok se to extrémně povedlo, proto vám přinášíme exkluzivní reportáž přímo od jednoho z účastníků. Přečtěte si článek Filipa z oddělení Valuation o tom, jak jsme se tam měli.

Vše začalo odjezdem přímo od IBC budovy, kde máme své krásné a moderní zázemí. Cesta plyne docela rychle, dokonce během ní proběhla i rozcvička včetně kliků. Před Mnichovem začaly kolony a notné zpomalení jízdy. Situaci moc nezlepšilo ani promítání filmového klenotu Krásná pokojská, protože jsme nabrali dvouhodinové zpoždění.

Když nás konečně čekal příjezd a s ním i zasloužená večeře, vyrazili jsme do místní restaurace. Zabíráme velký salónek v rakouském mysliveckém stylu a začíná vášnivá debata o práci. Míra zábavy výrazně stoupla, jakmile auditor Tom vznesl na adresu daňařů z oddělení DPH dotaz, cituji: „Co v těch daních furt děláte, vždyť tam máte jen dvě sazby a je to ne?“ Odpověď dostal ve formě krátké přednášky, že daňaři mají práce dost, poněvadž sazby DPH jsou tři :).

Po večeři se všichni přesunuli na své pokoje. Vyspali jsme se do plné připravenosti na lyžovačku, jež nás čekala druhý den na svahu. Na snídani byly připravené úžasné švédské stoly. Přivstali jsme si, abychom měli stůl plný dobrot a dali se do toho. Ale po mém krátkém úřadování byl personál nucen rychle doplnit zásoby – nejsem z těch hostů, které provozovatelé podniků „all you can eat“ vidí rádi. Po snídani nás rychle přepadla chuť na lyžování.

Naše ubytování se nacházelo v městečku Maynhofer 630 m.n.m., v březnu tam nebyla ani vločka sněhu a 10 stupňů nad nulou. Sjezdovky se však nacházely o kilometr a půl výš kolem vrcholu Penken 2095 m.n.m, kam nás vyvezla ultramoderní gondola. Lyžování jsme se nemohli nabažit. Každý sjížděl svahy podle svých sil. A ačkoliv jsme zaznamenali pár výjezdů horské služby, žádný nebyl pro nikoho z našich. Podle informací kolegy Michala je pravděpodobnost, že se vám něco na výletu Mazars stane výrazně vyšší, pokud pracujete v daních. Nakonec jsme se si s daňovým oddělením zajezdili, abychom vyzkoušeli Michalovu teorii. Nemůžu říct, že by jezdili riskantněji, než je pro mě obvyklé. Ale to bude asi tím, že jsem se vyválel téměř všude, kde to šlo. Možná měl Michal nakonec pravdu – kdysi jsem uvažoval o studiu daní.

Po celodenní lyžovačce byl čas se zrelaxovat ve wellness! Bazén, sauna a lehátka s výhledem. V příjemné společnosti auditorů jsem si dal pár bazénů a nějaký stretching a kdybych neusnul na lehátku, dal bych i saunu. Celá akce uběhla tak rychle, že jsem sotva stihl začátek večeře, která byla vynikající. Opět švédský stůl plus podávané tříchodové menu.

Druhý den uběhl ještě rychleji! Drobnou ranní únavu jsem zapudil snídaní, která by nakrmila menšího nosorožce a mohl jsem vyrazit na svah. Naše sportovní nasazení rozhodně nepolevilo a jezdili jsme pořádně. Celou dobu na nás svítilo sluníčko, nebe bez mráčků a nálada stoupala. S náladou stoupala i teplota, a tak se kolem poledne začal sníh pomalu rozpouštět a těžknout. Na konci dne to chtělo další wellness, po kterém měl následovat večírek. S auditorkami jsme utvořili silný debatující tým, později se přidala i účtárna.

Poslední den se nesl ve znamení blížícího se odjezdu. Po snídani jsme si chtěli užít posledního sněhu. Ale mělo to alespoň pro mě trochu nostalgickou atmosféru. Stejně jako každou neděli večer před pondělkem, tentokrát navíc umocněnou silou výletu. Rozlučková procházka v Alpách a můžeme vyrazit. Zpáteční cesta ubíhala výrazně rychleji, podařilo se mi dát se do řeči s Janou, která mi povyprávěla o cestě stopem Gruzií a Arménii. Navíc film na zpátečce byl tentokrát Andělé a démoni, takže cesta uběhla o to rychleji. Příjezd do Prahy byl svižný a rozutečení všech protagonistů ještě svižnější. Za pět minut po příjezdu už byli všichni daleko na cestě do své finální destinace.

Výlet na hory s Mazars 2019 byl fajn a lze jej shrnout do slov „Ne, raději knihu, respektive lyže!“